Pila Ludmírov - zpracování dřeva, pilařská výroba

Historie areálu

Kopec, na kterém se nyní nachází naše provozovna, byl obsazen během invaze sovětských vojsk dne 21.8.1968 jedním z praporů 7. spojovací brigády speciálního (vládního) spojení. Na neobydlené kótě se příslušníci sovětské armády zakopali a rozvinuli spojovací zařízení. V prvním období přebývali ve stanech a zemlijankách, později začali budovat vlastní areál v podobě dřevěných (montovaných) baráků a koncem 70.let začala stavět pro sověty tehdejší vojenská ubytovací a stavební správa ČSLA dnešní zděné objekty.

Prapor 7. spojovací brigády speciálního spojení zajišťoval tajné spojení mezi satelity Varšavské smlouvy s Moskvou. Tato brigáda byla začleněna do struktur KGB. Podle výpovědí příslušníků se zdejší posádka říkalo “Spojení Konice“ číslo vojenské pošty bylo 35707A . Brigáda byla vybavena zařízením pro troposférické spojení a to pevným i mobilním zařízením, zařízením pro kosmické spojení a další spojovací technologie a příslušenství. Právě pevné směrové antény připomínaly radiolokátory, proto je kopec znám i jako "ruská radarová stanice".

V areálu se nácházela hlavní technická budova se spojovací aparaturou, ubykace mužstva, kuchyně s jídelnou a kinem, ošetřovna, budova agregátů, krytá ocelová hala, přístřešek pro vozidla, sprchy, kotelna, sauna s bazénkem. Také zde bylo několik menších objektů  - sklep, pěchotní úkryt, strážní věž, psinec, různe sklady a podobně. V "Akci Z" byl postaven pomník a "Dům Družby". Celková posádka byla cca 60 mužů, z toho bylo 40 vojáků a 20 důstojníků - specialistů.

Po odchodu sovětů v roce 1990 připadl areál tehdejší československé armádě a během několika málo měsíců byl převeden na obec. Následně byl areál využíván krátce OP Prostějova jako sklad oděvů a současně se začala budovat v kooperaci s obcí pila. Vlivem chaosu v první půlce 90. let byla v roce 1996 spolupráce s obcí ukončena a areál vyklizen s tím, že pila byla opět provozována v malé provozovně v Ludmírově. V druhé polovině 90. let zde obec provozovala výrobu zámkové dlažby, která skončila někdy na přelomu století. V letech 1999-2001 zde měla AČR umístěnou jednu ze stanic pasivního sledovacího systému TAMARA. Teprve až v roce 2001 naše firma odkoupila celý areál od obce a postupně jsem přestěhovala svoje technologie. Postupně dochází k zajišťování technického stavu budov, jejich údržbě a úpravám. Dále pracujeme na rozvoji dřevařských technologii. V roce 2009 se podařilo vztyčit vidovou hlásku (tzv. "špak - špačkárna"), která byla zakoupena z vojenského objektu u Jihlavy.

Během roku 2014 proběhly větší investiční akce - rozšíření výroby o hoblované profilované výrobky, zakoupení teplovzdušné sušárny řeziva a modernizace kotelny včetně instalace nového automatického kotle s předepsanou emisní normou spalující biomasu  (piliny a dřevní odpad). Areál je i nadále využíván k šíření radiových signálů, jsou zde umístěny převaděče IZS, převaděče pro bezdrátový internet. Lokalita má stálou svou hodnotu i z vojenského hlediska.

Od 1.9.2017 je ukončen běžný provoz pily.

Rozcestník